Film Temná okna dokáže zaujmout v různých směrech, ale především svým překvapivým závěrem, který diváky nechá přemýšlet ještě dlouho po skončení titulků.

Jedním z výrazných rysů filmu je jeho promyšlené tempo. V době, kdy filmovému prostředí často dominuje rychlá akce a neustálé podněty, tento film reprezentuje osvěžující přístup tím, že svůj příběh rozvíjí postupně, abychom se mohli ponořit do životů postav – toto nám umožňuje sžít se s nimi na hlubší úrovni, což nakonec činí vyvrcholení o to působivějším.

V průběhu celého děje film umně zasazuje jemné náznaky, čímž udržuje diváka v napětí a hádání až do samého konce. Závěr je nečekaný a zároveň nutí k zamyšlení. Tento zvrat nejenže dodává příběhu další vrstvu složitosti, ale také podtrhuje základní témata a poselství filmu.

Herecké výkony v kombinaci s obratnou režií vytvářejí atmosféru neklidu a tajemna, která přetrvává po celý film.

Temná okna jsou filmem pro ty, kteří ocení pomalejší a promyšlenější přístup k vyprávění. Nečekaný závěr svědčí o schopnosti filmu podvracet očekávání a přinést nezapomenutelný filmový zážitek. V prostředí plném šablonovitých zápletek a předvídatelných vyústění jsou Temná okna závanem čerstvého vzduchu pro ty, kteří hledají něco překvapujícího.